Denivky (Hemerocallis)

jsou jako ta teta, co vždycky přijede, všechno zvládne, nic nechce a ještě přiveze bábovku. Jsou krásné, nenáročné, odolné a kvetou, i kdybyste na ně mluvili jen zpovzdálí.

Každý jejich květ kvete jen jeden den, přesto záhon svítí týdny. Jak to? Protože denivky mají trik v rukávu: každý den nový květ. Téměř bezedná zásoba.

A mají ještě jeden trumf v rukávu. Jsou jedlé, jako fakt! 

Denivku můžeme sníst prakticky celou. Nejčastěji jsou konzumovány květy. Obsahují hodně vody, takže jsou velmi šťavnaté. Za delikatesu jsou považována dosud nerozvitá poupata.

Sušené květy jsou v Orientu považovány za výtečné koření, dováží se z Číny a stojí balík.

Proč je milovat (a sázet)?

Zázrak zázraků – přežijí všechno. Slunce, sucho, déšť, sousedovy děti, zahradní nůžky i roky bez přihnojení.

Opylovač-friendly! Čmeláci i včely na ně rádi posedí, zvlášť na jednoduchých, otevřených kultivarech.

Tisíce barev a tvarů – od žluté přes oranžovou po vínovou, květy jak z módní přehlídky.

Ideální na zanedbané kouty, kde nic jiného nechce růst. Denivka se tam postaví, rozhlédne a řekne: „Nechte to na mně.“

Vyžaduje trochu kosmetiky – odkvetlé květy je fajn průběžně odstraňovat (ne, že by to chtěla – ale vypadá pak víc k světu).

Miluje slunce, ale zvládne i polostín – je jako ta kamarádka, co se přizpůsobí každému výletu.

Závěr?

Denivky jsou květiny pro lidi, kteří chtějí krásu, ale bez stresu. Kvetou s grácií, rostou bez nároků, přežijí i zahradnické hříchy a přitom vypadají, jako by potřebovaly osobního zahradníka. A ještě je můžete sníst.

Kytka, kterou rozhodně potřebujete!

U nás denivky kvetou v Babiččině záhoně a v bezkonkurenčním záhonu

Nezničitelných.