Kdo všechno opyluje vaši zahradu?

(Nejen včely, ale celý hmyzí orchestr)

Když se řekne opylovač, většina lidí si představí včelu medonosnou. Ta je fajn, pracovitá a zaslouží obdiv. Ale… na zahradě rozhodně nepracuje sama. 

Ve skutečnosti je opylování týmová hra. A v tom týmu najdete:

• denní i noční motýly,
  
  
• včely samotářky,
  
  
• mouchy, brouky, komáry,
  
  
• a dokonce i trochu záhadné bytosti, které vypadají jako z fantasy knížky.

Pokud chcete živou, odolnou a dlouhodobě fungující zahradu, je dobré je poznat. Tak pojďme na to – bez latiny v hlavní roli, zato s praktickými tipy.

 

Denní motýli

krása, kterou známe (a často bereme jako samozřejmost)

Babočka paví oko

Jako jeden z mála motýlů u nás přezimuje v dospělosti - schovává se ve sklepích, na půdách nebo v dutinách stromů.

Samečci jsou silně teritoriální a dokážou celé hodiny hlídat "své" místo na slunci, odkud vyhánějí nejen jiné motýly, ale klidně i ptáky.

Housenky žijí společensky v pavučinových hnízdech na kopřivách, což je chrání před predátory a pomáhá jim lépe hospodařit s teplem.

Zajímavost: "Oči" na křídlech umí pořádně vyděsit ptáky.

Co potřebuje: Kopřivy. Ano, ty "otravné".

Babočka kopřivová

Patří k nejodolnějším motýlům u nás - dokáže přežít mrazy hluboko pod nulou, protože si do těla ukládá látky fungující jako "nemrznoucí směs".

Stejně jako paví oko přezimuje jako dospělec a často se objevuje už v únoru, kdy jiné druhy ještě spí.

Housenky žijí zpočátku ve skupinách na kopřivách, ale před zakuklením se rozprchnou, aby si nekonkurovaly o potravu.

Zajímavost: Přezimuje jako dospělec – klidně ve vaší kůlně.

Co potřebuje: Opět kopřivy. Náhoda? Ne.

Housenky baboček na kopřivách

Babočka admirál

Je tažný motýl - většina jedinců k nám každé jaro přilétá ze Středomoří a Afriky.

Na rozdíl od jiných baboček se často živí kvašenými plody, mízou stromů nebo dokonce trusem, ne jen nektarem.

Na podzim se někteří jedinci pokusí u nás přezimovat, ale jen málokteří zimu skutečně přežijí.

Zajímavost: Velký cestovatel.

Co potřebuje: Kopřivy + květy bohaté na nektar.

Bělásek zelný

Má výborný orientační smysl a dokáže si pamatovat místa s výskytem vhodných rostlin pro housenky.

Samičky kladou vajíčka cíleně na rostliny, které obsahují hořčičné silice, jež housenkám slouží jako chemická obrana.

Navzdory pověsti škůdce je důležitou součástí potravního řetězce a živý desítky druhů parazitických vosiček.

Zajímavost: Městský motýl, který zvládá i rušné zahrady.

Co potřebuje: Brukvovité rostliny (zelí, kapusta, řeřicha).

Okáč bojínkový

Je typický obyvatel luk a pastvin a je aktivní hlavně za chladnějšího a zataženého počasí, kdy jiné motýly skoro nevidíte.

Housenky se vyvíjejí velmi pomalu a přezimují jako malé larvy v trsech trav. 

Dospělci se živý převážně medovicí a šťávami z rostlin, ne pouze květním nektarem.

Zajímavost: Samečci a samičky mají rozdílnou kresbu, vypadají skoro jako jiný druh.

Co potřebuje: Obyčejné trávy.

Okáč bojínkový samec a samice; zdroj: Koláčkova galerie motýlů

👑 Otakárci: aristokracie mezi motýly

Otakárek ovocný

Tráví většinu času v korunách stromů, takže ho často ani nezahlédneme, přestože je poměrně velký. 

Samečci slétají na zem hlavně kvůli minerálům z vlhké půdy nebo kaluží, které potřebují k rozmnožování.

Housenky díky svému zbarvení výborně splývají s listy ovocných stromů, což je chrání před predátory.

Zajímavost: Jeden z našich největších motýlů – elegantní a rychlý.

Co potřebuje: Ovocné stromy a keře (trnka, slivoň, třešeň).

Otakárek fenyklový

Housenky otakárka fenyklového mají zvláštní vidlicovitý pachový orgán (osmeterium), kterým při ohrožení vydávají silný zápach.

Tento druh si často vybírá teplá, suchá a otevřená místa, kde má housenka rychlejší vývoj.

Kukla dokáže měnit barvu podle okolí, aby co nejlépe splynula s podkladem a nebyla nápadná.

Zajímavost: Housenka má vysouvací "vidličku", která zapáchá a brání ji před predátory.

Co potřebuje: Kopr, fenykl, mrkev, kmín.

Otakárek fenyklový

 

 

🌙 Noční motýli: pracují, když my spíme

Bekyně velkohlavá, zdroj: naturfoto.cz

Lišaj šeříkový

je aktivní hlavně za soumraku a v noci a dokáže se vznášet na místě jako kolibřík.
Má výjimečně silný čich a najde kvetoucí rostliny i na velkou vzdálenost.
Housenky se před zakuklením zahrabávají do půdy, kde přečkají nepříznivé období.

Zajímavost: V letu připomíná kolibříka.

Co potřebuje: Keře a stromy – ptačí zob, šeřík, jasan.

Lišaj šeříkový; zdroj: Koláčkova galerie motýlů

Lišaj svlačcový

Lišaj svlačcový patří k největším motýlům Evropy a je schopný létat na vzdálenosti stovek kilometrů.
Živí se výhradně za letu a dokáže sát nektar z velmi hlubokých květů, kam se jiní opylovači nedostanou.
K nám často přilétá z jihu Evropy, takže jeho výskyt se rok od roku výrazně mění.

Zajímavost: Silný migrant, který zvládne přeletět půl světa.

Co potřebuje: Svlačec, povijnice.

Můra gamma

Alias kovolesklec gamma je neúnavný letec a během jednoho roku zvládne i několik migračních vln.
Je aktivní ve dne i v noci, což je u můr velmi neobvyklé.
Housenky jsou extrémně přizpůsobivé a živí se desítkami různých rostlin.

Zajímavost: Na křídlech má znak ve tvaru písmene γ.

Co potřebuje: Kopřivy, jetel, zeleninu.

Kovolesklec gamma

Píďalka podzimní

Jejich samičky jsou zcela bez křídel a nikdy se nevznesou do vzduchu.
Dospělci se objevují pozdě na podzim, často i při teplotách kolem nuly.
Housenky se pohybují typickým „měřičským“ krokem, podle kterého píďalky dostaly své jméno.
Zajímavost: Samičky nelétají – lezou po kmenech stromů.

Co potřebuje: Ovocné stromy.

Včely samotářky: tiché hrdinky zahrady

Většina samotářských včel nežije v úlech ani společenstvech, každá samice se stará jen o své hnízdo.
Jsou mnohem účinnějšími opylovači než včela medonosná.
Přestože vypadají nenápadně, opylí velkou část jarních rostlin.

Zednice

Létají už velmi brzy na jaře, často v době, kdy je ještě chladno.
Každé vajíčko dostane přesně odměřenou porci pylu, aby se larva správně vyvinula.

Jak bydlí: Dutiny ve dřevě, rákos, hmyzí hotely.

Čalounice

Čalounice vystýlají své hnízdo pečlivě vystřiženými kousky listů, jako by šily patchwork.
Jsou extrémně klidné a téměř nikdy nebodají.
Jedna samička může během života navštívit tisíce květů.

Jak bydlí: Dutiny vystlané kousky listů.

Pískorypky

vyhrabávají hnízda v písčité nebo hlinité půdě.
Často hnízdí ve skupinách, ale každá samice má vlastní chodbu.

S více než 1 500 druhy jsou pískorypky jedním z největších živočišných rodů a mnoho z těchto druhů pískorypek je specializovaných na určité druhy rostlin, bez nichž se neobejdou.

Jak bydlí: Holá půda bez mulče.


👉 Tip: jeden hmyzí hotel + kousek "neupravené" půdy = jackpot pro tvou zahradu.

Hmyzí domky mají v oblibě především zednice

Více o včelách samotářkách si přečtěte v článku Samotářské včely: malí sousedi, velká pomoc

Nečekaní opylovači (ano, i oni mají zásluhy)

 

Pestřenky

Pestřenky napodobují vzhled vos, ale jsou zcela neškodné a opylují ovocné stromy i zeleninu.
Dospělci opylují květy, zatímco larvy likvidují mšice.
Jedna larva zvládne sežrat stovky škůdců.

Mouchy

Patří mezi nejstarší opylovače na Zemi.
Jsou aktivní i za chladna a deště, kdy včely nelétají.
Některé druhy opylují květy, které nevoní příjemně a tím právě mouchy lákají.

Komáři

Komáři se neživí jen krví – samci pijí výhradně nektar.
Při sání nektaru se podílejí na opylování, hlavně v lesích a mokřadech.
Jsou důležití především pro noční rostliny, drobné květy a stinná místa.

Brouci

Brouci patří k úplně prvním opylovačům v historii.
Často opylují květy tím, že se doslova brodí pylem.
Některé rostliny jsou na broucích závislé dodnes.

 

✨ Zahradní jednorožci: vzácní návštěvníci zahrady

 

Světlušky

Světlušky nesvítí jen pro efekt – světlo slouží k dorozumívání mezi samci a samicemi.
Larvy jsou draví lovci slimáků a plžů.
Jejich výskyt je známkou zdravé a klidné zahrady.

Jak je přilákat: Tma, vlhko, listí, žádná chemie.

Dlouhozobka (kolibřík mezi hmyzem)

Dlouhozobky vypadají jako kříženci motýla a ptáka.
Za letu sají nektar a dokážou se vznášet na místě.
Často jsou mylně považovány za kolibříky.

 

Jak ji přilákat: Trubkovité květy, milují komule a stračky.

Zlatohlávci

Zlatohlávci jsou silní letci a květy opylují celým tělem.
Larvy žijí v tlejícím dřevě nebo kompostu a pomáhají rozkladu.
Dospělci létají hlavně za slunečných dnů.

Jak je přilákat: Kompost, staré stromy, velké květy.

Drvodělky

Drvodělky jsou největší včely u nás.
Hnízdí ve dřevě, které nepoškozují, jen využívají staré dutiny.
Přestože vypadají hrozivě, jsou velmi mírné a klidné.

 

Jak je přilákat: drvodělky milují šalvěje, komule a tajný tip je hlošina okoličnatá, kvete brzy z jara  a je doslova v obležení všech různých včel a čmeláků.

Co z toho plyne?

Živá zahrada není dokonale uklizená. Je:

trochu divoká,

trochu neučesaná,

a plná života.

A každý z těchto tvorů, ať už sympatických, či méně, má mít na zahradě své místo, protože tam má svůj úkol!

 

A přesně proto vznikly Záhony v roli – aby bylo snadné dát přírodě prostor.

👉 Rozbalíte plán, zasadíte a necháte pracovat přírodu.

Protože když se daří opylovačům, daří se celé zahradě!

 

Zajímá vás, kdo další vám v zahradě pomáhá? O malých superhrdinech se dočtete v článku Užitečný hmyz v zahradě: kdo vám pomáhá a jak je podpořit